S manželem jsme se po roce manželství a téměř osmiletech vztahu rozhodli, že založíme rodinu. Já jsem ve svých 25 letech velmi těšila a stále těším na roli maminky.
První pozitivní test se mi objevil asi po pěti měsících od vysazení antikoncepce. Radost jsem měla velikou, mažel nás začal připravovat na změnu prostřednictvím filmů o rodičnovství a takto jsme se těšili do první kontroly u lékaře. V den kontroly jsem byla opravdu pozitivní a nepřipouštěla jsem si žádný problém. V ordinaci pan doktor působil taky pozitivně, vtipkoval a řekl „tak si to jen potvrdíme ultrazvukem“. Na ultrazvuku však nebylo nic vidět a tak pan doktor řekl, že to možná bude mimoděložní těhotenství. Já jsem okamžitě propadla panice a šla jsem na odběr HCG, které dle lékaře ukázalo, že to ještě nemuselo být vidět na ultrazvuku. Ulevilo se nám. Za dva dny jsem, ale začala mírně krvácet a tak jsme raději jeli na pohotovost. Paní doktorka opět v děloze nic neviděla a odebrala mi HCG, které ukázalo kolem 600 jednotek a řekla mi, že to ještě nemusí být vidět a že je škoda, že nevím předešlou hodnotu pro porovnání. Krvácení prý mohlo být k vůli uhnizďování. Následovala kontrola u mého lékaře, kde jsme se dozvěděla, že první hodnota byla vyšší, takže těhotenství nevypadá dobře, ale poslal mě domů a objednal na další kontrolu asi za týden. Za dva dny jsme začala opět krvácet a to hodně. Na pohotovosti mi řekli, že je to pravděpodobně spontální potrat a šla jsem na revizi. Po týdnu mě čekala kontrola s odběrem HCG, kde zjistili, že vzrostlo. To znamenalo další narkózu- laparoskopické odstranění vejcovodu s mimoděložním těhotenstvím. Vše jsem zvládla, ale psychika hodně utrpěla. Jakmile jsem se zotavila, začala jsem okamžitě dělat maximum pro to, aby se nic takového už neopakovalo. Jedla jsem různé vitamíny, pila čaje, chodila na rehabilitace podle Ludmily Mojžíšové, cvičila jsem, jela jsem na tří týdny do lázní.
Chvíli po návratu z lázní jsem zjistila, že jsem opět těhotná. Začal stres, aby těhotenství bylo hlavně v děloze. Manžel mě trpělivě uklidňoval. Já jsem šla raději před první kontrolou na dva odběry HCG. Hcg rostlo naštěstí v normě. V noci mě však přepadla bolest v podbřišku a měla jsem divný pocit, tak jsme raději jeli na pohotovost. Tam mi paní doktorka řekla, že vidí atypicky uložený pseudogestační váček odpovídající tak o 12 dní mladšímu těhotenství než jsem měla podle poslední menstruace. Řekla, že nemůže ani vyloučit mimoděložní těhotenství. Byla jsem zase zoufalá, naštěstí další kountrola byla za necelé dva dny, kde se ukázalo, že váček se zvětšil o ten jeden den a už se jeví jako normální. Další kontrola ukázala i žloutkový váček a následující kontrolu bušilo srdíčko! Bylo to tak dojemné! Od té chvíle už jsem začala věřit, že bude snad vše v pořádku. S manželem jsme plánovali a byli jsme šťastní. Poslední kontrola, ale ukázala, že den, kdy jsem slyšela tlukot toho malého srdíčka byl tím posledním, kdy tlouklo. Diagnóza zamlklé těhotenství a následovala revize dělohy.
Zítra to bude týden. Musím říct, že se s tím vším vyrovnávám dobře. Pomáhá mi s tím i mé okolí – manžel, část rodiny a přátelé. Zjistila jsem, že je lepší o tom mluvit než to držet v sobě a dělat před ostatními, že se nic nestalo. Při nezdaru mých těhotenství jsem se setkala s různými reakcemi. Hodně mě šokoval nepříjemný přístup zdravotnického personálu (převážně zdravotních sester, od kterých bych očekávala empatii), který bohužel možná i zastínil ty s dobrým, příjemným přístupem a pochopením.
Lenka
Nejnovější komentáře